Žalm 50 (51)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, pro své velké slitování zahlaď mou nevěrnost.

Úplně mě omyj od mé nepravosti a očisť mě od mého hříchu.

Vždyť svou nevěrnost znám, svůj hřích mám stále před sebou.

Proti tobě, tobě jedinému jsem zhřešil, spáchal jsem to, co je zlé ve tvých očích.

A tak jsi spravedlivý, když vynášíš rozsudek, čistý, když soudíš.

Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka.

Ano, ty máš zalíbení v pravdě v mém nitru, dáváš mi poznat moudrost v hloubi srdce.

Zbav mě hříchu yzopem, a budu čistý, omyj mě, a budu bělejší než sníh.

Dej, ať uslyším radost a veselí, ať zajásají kosti, které jsi zdeptal.

Odvrať svou tvář od mých hříchů, zahlaď všechny mé nepravosti.

Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru ducha pevnou věrností.

Neodvrhuj mě od své tváře, neber mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své spásy, posilni mě duchem ochotným.

Budu učit nevěrné tvým cestám, hříšníci se budou k tobě obracet.

Vysvoboď mě z viny krve, Bože, Bože mé spásy,

a můj jazyk bude plesat nad tvou spravedlností.

Panovníku, otevři mé rty, ať má ústa hlásají tvou chválu.

Oběť bys nechtěl, dal bych ji, na obětech zápalných ti nezáleží.

Obětí Bohu je zkroušený duch, srdcem zkroušeným a pokorným, Bože, nepohrdneš.

Prokaž dobrodiní Siónu ve své přízni, vybuduj jeruzalémské hradby.

Potom budeš mít zalíbení v obětech spravedlnosti, v obětech zápalných a celých, tehdy budou na tvůj oltář přinášet býčky.

Poznámka k modlitbě ŽALM 50 (51):

Žalm 50 (51) je příkladem božsky inspirované modlitby, která je každému křesťanovi dána jako vzor pravého pokání. Církev vybízí k jeho častému čtení.
Pro lepší pochopení modlitby Žalmu 50 (51) je dobré vědět:

Proti tobě jedinému jsem zhřešil – Ačkoliv David zhřešil vůči lidem, chápal, že je vinen především před Bohem. Neboť každý náš bližní je obrazem Boha Živého.

V hříchu mě počala matka – Narážka na učení o dědičném hříchu a dědičnosti lidských vášní.

Yzop – rostlina, bylina, z níž Židé vyráběli kropáč, aby se kropili obětní krví.

Neodvrhuj mě od své tváře – Svatí otcové dosvědčují, že pokud lidská mysl setrvává v neupřímnosti a marnosti, Bůh od ní odvrací svou tvář (svou božskou péči o nás).

Budu učit nevěrné tvým cestám – David dává Bohu slib, že až mu budou odpuštěny hříchy, ukáže ostatním svou spravedlnost.

Vysvoboď mě z viny krve – řeč je o krvi muže, kterého David nechal zabít.

Někteří exegeté se domnívají, že poslední dva verše (Ž 50:20-21) mají pozdější původ, protože za vlády Davida jeruzalémské hradby ještě nebyly zbořeny a bohoslužba v chrámu neustala. Stav popsaný v žalmu bylo možné pozorovat během babylonského zajetí.

Zdroj: kyrios.org.ua